Dnes je pátek 19. dubna 2024., Svátek má Rostislav
Počasí dnes 8°C Slabý déšť

Šťastné ostrovy: Gran Canarii zdobí přírodní pláže a písek ze Sahary

Šťastné ostrovy: Gran Canarii zdobí přírodní pláže a písek ze Sahary
zdroj: Profimedia

Na kanárských ostrovech – převážně na Gran Canarii jsem žila a pracovala něco přes půl roku, pak jsem se tam vrátila ještě jednou, pozdravit staré přátele a známé, navštívit stará místa, zapsaná hluboko uvnitř mě.

Obrázek zdroj: Profimedia

Když jsem přiletěla na letiště Las Palmas poprvé, bylo neskutečné horko. To horko vydrželo celého půl roku, až mě vyhnalo zpět domů - na chvíli se zchladit. Druhý přílet o rok později byl provázen deštěm, ten byl pro místní obyvatele i turisty vzácný a nečekaný. Klima se mění. Srážek přibývá a ostrov se postupně více zelená.

Africká vlna a Guančové

Gran Canaria je třetím nejrozlehlejším ostrovem Kanárských ostrovů, leží 210 km od severozápadního pobřeží Afriky, takže občas ucítíte její vůni. Pohybuje se zde mnoho afrických obyvatel, kteří prodávají zboží na trzích a občas se stane, že ve vzduchu zavíří písek zavátý sem ze Sahary. Tento jev má mnoho jmen, nejčastěji se mu říká „široko“ – je provázen temným počasím, špatně se dýchá a spousta lidí se spíše drží doma, člověka z toho přepadají deprese.

Původní obyvatelé Guančové pocházeli také z Afriky a na ostrov připluli někdy v roce 500 př. n.l. Ostrov pojmenovali Tamarán – tento název byl zrušen Španěly v 15.století. Z jazyka původních obyvatel dnes zbylo jen pár slov a krátkých vět, zachován je i v některých lokálních názvech. Guančové přivezli na ostrovy ovce, kozy, vepře a také psi (canes), dle kterých byly ostrovy pojmenovány. Alespoň tak o tom píše Plinius Starší ( 23–79 n.l.). Dle jiné legendy jsou Kanárské ostrovy pojmenovány podle divokých kanárů, žijících na tomto území společně s dalším hojným ptactvem. Římané je nazývali „Štastnými ostrovy“. Štěstí ovšem pro původní Guanče skončilo v 15. století, kdy byli vyhlazeni Španěly, kteří tyto ostrovy obsadili.

Podle kanárského mýtu poslední z Guančů spáchali sebevraždu skokem ze skal v hornatém vnitrozemí, neboť se nechtěli podvolit španělskému zajetí. Faktem je, že Guančského ducha lze v horách pocítit, protože mnoho skal má opravdu tvar obličeje s výrazným nosem a přísnými rysy. Guančské tváře vás na cestě neustále tiše sledují.

Leťte s námi na Kanáry!

Obrázek zdroj: Profimedia Obrázek zdroj: Profimedia Obrázek zdroj: Profimedia Obrázek zdroj: Profimedia

Rybářské aroma

Z Las Palmas jsem se vydala se svým batohem pravidelnou linkou směrem na jihovýchodní pobřeží, podél kterého se drží většina turistického ruchu ostrova. Pokud hledáte práci, musíte se většinu času zdržovat zde. Ve vnitrozemských kopcích mnoho příležitosti k výdělkům není, spíše vás donutí se zklidnit. Já jsem se usadila na jihu ostrova v malém a poklidném rybářském přístavu Puerto de Mogán. Mogán je někdy nazýván také „Malými Benátkami“ – díky kanálům spojujícím marinu s rybářským přístavem.

Našla jsem si práci v baru a v pizzerii, později na lodi a levné ubytování. Pro alternativce je nejlepším východiskem ubytovat se spolu s ostatními baťoháři „na střeše“ – tedy na střešních terasách levných penzionů, kde jsou v jednotlivých koutcích postele se závěsem a nějaká ta polička. Pokud nemáte nic cenného, je to příjemné spaní pod hvězdami a protože počasí je zde většinou suché a teplé, nemusíte se obávat chladných nocí - i v zimě je tu běžně okolo 20-25 stupňů Celsia. V Puertu de Mogán je mnoho rybářů, kteří startují své čluny už za úsvitu, chcete-li se s nimi jet projet, není problém. Stačí brzy vstát a domluvit se s nimi na nějaké pomoci na revanž – třeba na pletení rybářských sítí. Aspoň si pak poklábosíte se starými chlapíky, kteří ví, kdo s kým a jak co chodí. Jednomu jsem dokonce začala říkat Colombo. Ten věděl, co se kde šustne.

V Puertu de Mogán, stejně jako v dalších blízko ležící přístavech – např. v Puertu Ricu či z Arguinequínu (v jazyce Guančů znamená „Tichá voda“) kotví mnoho lodí, které jsou na cestě napříč Atlantikem do Karibiku. Pokud máte zájem takovou cestu absolvovat a poptáte se v přístavu, pak většinou narazíte na loď, která hledá nějakou pomocnou sílu. Nalodíte se a plujete. Tak se poštěstilo i mým dvěma kamarádkám. Do Karibiku si ale připravte dostatek financí!

Jenom stín nikde nenajdete!

Pokud nejste zrovna příznivci masové turistiky a vypékání se na plážích, pozorujíce čerstvé bílé neopálené „fresh meat“ turisty a raději si relaxujete jen s partou kamarádů, pak doporučuji spíše přírodní pláže, kam jezdí místní a pár cestovatelů.

Na západ od Mogánu je to např. pláž Tiritaňa nebo Monataňa La Arena, směrem na východ pak Veneguera. Pláže jsou většinou odlehlé od civilizace, takže si s sebou vezměte hlavně dostatek vody. Pokud se přeci jen chcete mrknout, jak to chodí v letoviscích, pak si zajeďte autobusem, půjčeným autem, nebo stopem na Playu del Inglés – tady se můžete pohodlně vykoupat a rozložit svou deku přímo na světlounký a jemný plážový písek přivezený se Sahary. Pláž se pak táhne dál směrem ke známéme letovisku Maspalomas – nejstaršímu turistickému centru na jižní straně ostrova.

Jedná se o přírodní rezervaci 12 km dlouhých pláží, takže si můžete udělat pěší procházku podél pobřeží a dojít až k 68m vysokému majáku El Faro de Maspalomas. Budete si zde připadat jako na poušti obklopeném mořem. Duny jsou zde kouzelné, můžete se mezi ně schovat a vozit se po sypoucím se písku.

Více se dočtete na Houser.cz.