Na Slovensku existuje několik typů stravovacích podniků: reštaurácia je nejčastější a liší se formálností, vináreň (vinný sklep) bývá otevřený do pozdějších nočních hodin a také nabízí přípravu pokrmů, pivnica či piváreň (hospoda) je podobná české hospodě, ale není tak častá. Obvykle zde servírují sytá jídla za dobrou cenu. Poslední na žebříčku je velmi levný samoobslužný bufet, kde se můžete cpát spolu s místními.

Párek je běžná ranní svačinka v bufetu. Pravděpodobně nejčastějším rychlým občerstvením ve střední Evropě bude teplý párek namočený v hořčici nebo křenu a podávaný v bílém rohlíku. Skutečně oblíbenou pochoutkou jsou langoše — propečené chlebové těsto potřené rozmanitými polevami, z nichž nejčastější je česnekové máslo.

Slovenské jídelní lístky začínají často polévkou (polievka), následují hlavní jídla s masem (mäso) — obvykle vepřové a hovězí s brambory, nakládané zelí a knedlík (knedle). Populární je též guláš, často szegedinský (vepřové s kyselým zelím), i když bývá spíše dušené. Národním jídlem jsou bryndzové halušky, tj. bramborové noky s těžkou omáčkou z ovčího sýra, někdy také polévané špetkou smaženého vepřového tuku nebo slaniny (vegetariáni, pozor!).

Hlavní jídlo se v naprosté většině zakládá na vepřovém a hovězím mase. V některých nabídkách také bývá kapr, pstruh, ale i sumec či okoun a příležitostně i jehněčí. Vynikající brambory (zemiaky) se podávají jako nejčastější příloha k hlavním chodům, ovšem čerstvé saláty a zelenina jsou v místních restauracích stále výjimkou. Kromě palačinek se šlehačkou plněných čokoládou a ovocem jsou neustále se opakující hlavní přísadou slovenských dezertů jablka a domácí tvaroh, oblíbený je štrúdl a zmrzlina.

Na Slovensku se vyrábí středně kvalitní bílé víno. V porovnání se sousedním Maďarskem se ale vyváží mnohem méně. Dvě hlavní vinné oblasti leží na teplém jižním okraji země. Vinice v Malých Karpatech se rozprostírají až k předměstí Bratislavy a vinice, kde se pěstuje slovenské tokajské, hraničí se stejnojmenným důležitým vinným regionem v Maďarsku. Jejich dobrým produktem je suché bílé víno známé jako Furmint.

Nejslavnějším slovenským tvrdým alkoholem je bezpochyby pravá švestková slivovice. Původně vznikala v kopcích kolem západní hranice, ale nyní je již k sehnání všude. Pravděpodobně si vyzkoušíte i borovičku, oblíbenou ohnivou vodu ze slovenského regionu Spiš vyráběnou z plodů jalovce. Kromě výše popsaných lze ochutnat i myslivce, další drsnou, o nic méně oblíbenou pálenku.

Oproti Čechům nemají Slováci vyvinutou žádnou velkou tradici v popíjení piva. Sjednocením v roce 1918 se ale věci pochopitelně změnily, a tak se od roku 1945 konzumace piva zvýšila desetinásobně. Na Slovensku si samozřejmě vaří vlastní pivo. Jedním z nejznámějších je vynikající Zlatý bažant z Hurbanova v povodí Dunaje. Ve městě Martině se vyrábí charakteristické černé pivo, které se dá jen těžko získat — místo něj zkuste raději Cassovar. Mezi další dobrá slovenská piva patří také Šariš a Smädný Mních. Na Slovensku jsou hojně zastoupena i česká piva, např. Pilsner Urquell, Gambrinus, Budvar, Starobrno a další.

Třebaže jsou Slováci národem masožravců, vyhlídky vegetariánů nemusí být skličující. V mnoha jídelních lístcích existuje speciální nabídka bezmasých jídel (bezmäsité jedlá). Přesto je potřeba mít se na pozoru, protože jídla označená „bez masa“ mohou pořád obsahovat maso, i když v menším množství než normálně. Nejpopulárnějším bezmasým pokrmem je bezesporu vyprážaný syr, tedy plátek sýra obalovaný ve strouhance, osmažený a podávaný s bramborem a pořádnou porcí tatarské omáčky. Ale pozor, jestli není označený jako plněný nebo se šunkou. Fráze k zapamatování je som vegetarián / vegetariánka a pro zdůraznění připojte nejem ani mäso, ani rybu. V tomto okamžiku nejspíš číšník jen nevěřícně zakroutí hlavou.