Dnes je čtvrtek 18. dubna 2024., Svátek má Valérie
Počasí dnes 8°C Dešťové přeháňky

Landštejn je dominantou "České Kanady"

Landštejn je dominantou "České Kanady"
zdroj: tisková zpráva

O založení většiny hradů máme dobré a zaručené zprávy, neboť vlastníci z řad šlechty se vždy starali o to, aby po jejich rodovém sídle zbylo co nejvíc informací. Landštejn, ležící poblíž Jindřichova Hradce je ovšem výjimkou…

 

Nejen, že se přesně neví, kdy byl postaven, ale smysl tak trochu postrádá i proč, když přímo od něj na dohled stál jeho rakouský protějšek. Možná se však tuto záhadu časem přece jen podaří objasnit, na hradě totiž stále probíhá archeologický průzkum (to návštěvník sice nepostřehne, nicméně některé nalezené exponáty lze najít hned v přízemí).

První zmínky

První písemnou zmínku  o něm každopádně najdeme L.P. 1231 a je rovněž jisté, že patřil pánům z Landštejna (po nichž také dostal své jméno) až do roku 1315, kdy vymřeli po přeslici.

O třicet let později ho od Václava IV. získal nejvyšší hofmistr Konrád Krajíř z Krajku. On, a po něm i potomci se rozhodli změnit důmyslný a pevný obranný hradební systém a udělat z hradu spíš luxusní feudální rezidenci.

To se jim sice dokonale povedlo, ale postupně se kvůli nákladné přestavbě tak zadlužili, že ho v roce 1579 museli prodat.  Pak se majitelé často střídali, což objektu pochopitelně nepomohlo.

Poslední ránu mu zasadil v roce 1771 silná bouře a zásah blesku, po němž vyhořel, sice ne až do naprostých základů,  stal se neobyvatelným. Chátrání tak pokračovalo a výstavní  „palác“ se pozvolna měnil v ruinu.

Výhled z hradu zdroj: tisková zpráva

Soudruzi i grázl

Přítrž  tomu učinilo až (výjimečně) jedno z moudrých rozhodnutí socialistických úředníků, na jejichž pokyn se tu v sedmdesátých letech minulého století usídlili archeologové a začaly i práce na jeho záchraně - ty vlastně probíhají dodnes…

Landštejn měl výjimečnou polohu nejen tím, že leží na česko-moravsko-rakouském pomezí, ale i díky tomu, že je obklopen nádhernou a i dnes minimálně industrializovanou  přírodou, v hustých lesích takzvané České Kanady.

V nich našel spolehlivý úkryt jeden z nejzločinnějších lapků a mordýřů v Českých zemích Jan Jiří Graessl, po němž nám do dnešních časů zůstala památka v podobě hanlivého oslovení grázl.

Mezi porostem se ovšem objevují i četné rybníky, kde lze skvěle osvěžit tělo po náročné túře. Civilizační tendence zasáhly tuto krajinu poměrně málo, částečně proto, že poblíž se rozkládalo hraniční pásmo s ostnatými dráty takže se tady na čtyři desetiletí zastavil čas. Hrad zdroj: tisková zpráva