Dnes je pátek 26. dubna 2024., Svátek má Oto
Počasí dnes 12°C Polojasno

Kulturní překvapení Srí Lanky

Kulturní překvapení Srí Lanky
zdroj: tisková zpráva

Každý, kdo se chystá na nádherný tropický ostrov Srí Lanka, by se měl připravit na to, že první dny mu bude jeho pečlivě vybroušená angličtina téměř k ničemu. Místní způsob zacházení s jazykem Shakespearovým je stejně malebný jako ostrov a jeho obyvatelé, takže chvíli trvá, než návštěvník dešifruje, že "bík" znamená beach, tedy pláž, "pišry" je rybolov (fishery) a "pišis" pochopitelně ryby (fish).

Stejně matoucí mohou být místní názvy. Potřebujete spravit zuby a hledáte zubaře? Omyl, na Srí Lance jsou k dispozici převážně Dental Mechanics, zubní montéři, což možná vysvětluje, proč má chrup některých Srílančanů k dokonalosti daleko. Kdo by si představoval, že Colour Laboratories má něco společného s výzkumem barviv, byl by vedle jak ta palma, protože pod tímto honosným štítem se obvykle krčí garážoidní fotolab stísněných prostor. Pozor, neplést s Colourbank, protože to je obchod s barvami. No a pak už si jen můžete udělat radost a koupit šaty ve firmě Diplomat Tailors - a tiše předpokládat, že zaměstnanci téhle oděvní firmičky jsou buď bývalí diplomaté, anebo alespoň nikomu neprozradí vaše míry... Nejoblíbenějším dopravním prostředkem na Srí Lance je tuktuk, malá motorová trojkolka, která vypadá trochu jako přerostlé pouťové autíčko se zakulacenou střechou a bez postranních dveří. Řidiči tuktuků slouží jako taxikáři i přepravci všeho možného a nemožného od rozvětvených rodin, přes domácí zvířectvo, až po postel přivázanou na střechu, odkud na všechny strany výrazně přečuhuje. Bez ohledu na velikost nákladu se tuktukáři odvážně vrhají do proudu vozidel a po srílanském způsobu mezi nimi vesele kličkují, předjíždějí a troubí, kdykoli mají pocit, že se někdo zbytečně plete. Nezasvěcený návštěvník jenom trne, kdy dojde k tragickému karambolu, ale tuktuky jsou jako místní gekoni - vždycky nějak proklouznou. Ostatně český tým z organizace Hand for Help si ještě pamatuje, jak před třemi měsíci při stavbě české polní nemocnice v Galle odvážely tuktuky několik metrů dlouhé traverzy. Řidiči jednoduše přivázali traverzu ke střeše prvního tuktuku, druhý vjel pod opačný konec, přikurtoval ho rovněž ke střeše a sestava vypadající jako vahadlo s dvěma kyblíky vody vyrazila na cestu. Kvůli převýšení terénu se občas jedno z aut vznášelo ve vzduchu, projet zatáčkou se zdálo být proti zákonům pevných těles i lidské logiky, ale přesto to fungovalo. Lékaři, sestřičky i technický tým z polní nemocnice ovšem vzpomínají i na jiné "veselé historky z budování tábora". V lednu, kdy práce teprve začínaly a nebyly ještě hotové záchodky, si pánové chodili ulevovat za nejbližší houští. Ale zrada, na obvyklém místě postával varan, kmital rozeklaným jazykem a odejít se mu nechtělo. Dotyčný tedy decentně poodstoupil o několik kroků, učinil, oč vlastní tělo žádalo... a až pak sklopil oči, aby zjistil, že právě osprchoval druhého varana, který musel nutně nabýt dojmu, že letos se monzunové deště úplně zbláznily.