Dnes je středa 24. dubna 2024., Svátek má Jiří
Počasí dnes 6°C Slabý déšť

Kde je Prorokův zub

Kde je Prorokův zub
zdroj: tisková zpráva

Když se řekne Istanbul, jako první se drtivé většině z nás vybaví Velký bazar. Jenomže Istanbul není jen o nakupování, což naštěstí už mnozí čeští turisté pochopili, a tak rozšířili své představy o zdejších unikátech například o palác Topkapi, chrám Ayi Sofie či Modrou mešitu.

Když už jsem se ale o Velkém bazaru zmínila, nedá mi totéž neučinit o Egyptském bazaru (Misir Carsisi). Byl postaven v 17. století pro Egypťany a kupce z Východu, kteří tady nabízeli koření a masti. Má tvar písmene L a tvoří jej osmdesát osm klenutých místností a síní. V dnešní době je zde možné koupit všemožné známé i neznámé druhy čerstvého koření a také vyhlášenou sladkou pochoutku lokum. Nádvoří kolem je obklopeno voliérami s papoušky a hrdličkami, ale i pokojovými květinami a zahradními potřebami. Rozhodně se nedají přehlédnout barely či sklenice plné černých pijavic. Podle zdejších felčarů prý spolehlivě zabírají při bércových vředech. ODRAZ NEBE NA ZEMI Chrám Boží moudrosti Aya Sofia se řadí k nejvelkolepějším architektonickým výtvorům lidstva. Byl postaven před více než 1400 lety a svědčí o eleganci a kultivovanosti hlavního města Byzance v šestém století. Vyrostl na místě dvou původních kostelů a v roce 537 jej slavnostně otevřel císař Justinián I. Veliký. V 15. století jej Osmané přeměnili na mešitu. Interiér je koncipovaný jako pozemský odraz nebe a má vzbuzovat božský pocit. Kopule dosahuje výšky padesáti šesti metrů. Z uměleckého hlediska upoutá především množstvím mozaik – pozůstatků výzdoby, jež kdysi pokrývala horní část zdí a z větší části podlehla zubu času. První z mozaik, které se dochovaly, se nachází nad vchodem do chrámu a pochází z let 866–912. Znázorňuje Krista na trůně a císaře klečícího u jeho nohou. Na konci jižní galerie se zachovaly krásné mozaiky zachycující Krista po boku s císařem Konstantinem IX. a jeho chotí, císařovnou Zoe. Některé zdi v chrámu jsou obloženy řezaným mramorem, jejichž skládáním zcela neplánovaně vznikly obrazy ďábla či atomového hřibu. Tyto motivy jsou zřetelné i pro návštěvníky s menší obrazotvorností. Na létající talíř už to chce „mít oči“, ale věřte, že tam je. SAMÁ VODA Rozlehlá podzemní zásobárna vody Yerebatan Sarayi je nádherným výtvorem byzantského stavitelství. Podzemní prostory vznikly v roce 532 za vlády císaře Justiniana I. Velikého. Strop cisterny podpírá neuvěřitelných tři sta třicet šest sloupů ve dvanácti řadách. Každý je osm metrů vysoký. Dnes jsou přístupné asi dvě třetiny celé stavby, zbytek byl v 19. století zazděn. Dva sloupy v levém zadním rohu spočívají na hlavách Medus, což potvrzuje domněnku, že Byzantinci vykrádali starší památky. Usuzuje se, že sloupy označují nymfeum neboli svatyni nymf. Cisterna dokáže pojmout neuvěřitelných osmdesát tisíc krychlových metrů vody. Nejen stavba sama o sobě je ojedinělá, ale také zdejší skvělá akustika láká umělce ke koncertům, které se tu pořádají. Odvážlivci si ji mohou vyzkoušet na „vlastní hlasivky“ (doporučuji). Modrá mešita je na světě jediná mešita se šesti minarety. Nechal ji postavit sultán Ahmed I. v letech 1609–1616. Pojmenování Modrá mešita je odvozeno od převládajícího modrého odstínu interiéru. Kachle pocházejí z Izniku a vnitřek prosvětluje více než dvě stě padesát oken, která modrý odstín ještě umocňují. Kopuli podpírají čtyři „sloní nohy“, přičemž průměr jednoho sloupu je pět metrů. Stavba vzbuzuje úctu, kterou ovšem nevnímají dětí modlících se muslimů. Pobíhají s hlaholem mezi klečícími Turky, ale ty to kupodivu neruší. Děti jsou prostě děti, a zde jsou nedotknutelné… SKUTEČNÝ KLENOT O krásách a pokladech paláce Topkapi by se daly popsat stohy knih. Nechal ho vybudovat Mehmed II. krátce poté, co dobyl Konstantinopol v letech 1459 až 1465. Původně sloužil jako sídlo vlády a jeho součástí byla i škola. V roce 1924 byl zpřístupněn jako muzeum. Na druhém nádvoří se na levé straně nacházejí bývalé stáje Mehmeda II. Naproti nim uvidíme budovy dívánu (zde zasedala rada ministrů nebo státní rada), vstup do harému a také vnitřní klenotnici. Budovy, kde sídlil díván, mají vysokou historickou hodnotu. Kovová mříž v okně poradní síně se nazývá Sultánovo oko a jejím prostřednictvím mohl panovník sledovat zasedání. Budova byla postavena v době vlády sultána Mehmeda Dobyvatele, ačkoli byla později přestavována a pozměňována. Věž dívánu je viditelná z mnoha vyhlídkových bodů ve městě. Samotná klenotnice zabírá čtyři místnosti, ve kterých jsou k vidění tepané předměty, včetně nádherného stříbrného modelu paláce Topkapi. Nepřehlédnutelnou dominantou je zlatý trůn osázený smaragdy a olivíny. V jedné ze síní můžeme objevit pátý největší diamant na světě, takzvaný Lžičařův diamant. Dalším skvostným klenotem je Topkapská dýka dekorovaná třemi obrovskými smaragdy, z nichž jeden v sobě ukrývá hodinky. Cena všech předmětů klenotnice je nejen pro svou historickou hodnotu nevyčíslitelná. Vnitřní pokladnice je síň se šesti kopulemi a vstupní halou se dvěma kopulemi. Dnes zde najdeme výstavu zbraní a brnění. Nachází se tu také popravčí meč ze 17. století nebo obouručné šavle. Velmi zajímavé je srovnání rozdílných mečů a šavlí jednotlivých sultánů, neboť například Mehmed Dobyvatel disponoval mnohem účinnějšími zbraněmi než sultán Sulejman Nádherný, který měl zbraně dokonalé spíše z hlediska uměleckého. OD ŽALUDKU K ROUCHU Za zmínku stojí určitě palácové kuchyně s charakteristickou řadou komínů. V deseti kuchyních bylo zaměstnáno více než 1500 sloužících a všichni měli přesně vymezen prostor své působnosti. Ve dvou kuchyních, které jsou dnes zrestaurovány, se vyráběly sladkosti, jako třeba známá chalva. V těchto prostorách dnes najdeme překrásnou sbírku domácího náčiní a kuchyňských potřeb. V ostatních komnatách se nachází nejkrásnější sbírka čínského porcelánu na světě. Všechny vystavené věci pocházejí z rozsáhlé sbírky paláce Topkapi. Co bychom si rozhodně neměli nechat ujít, je pavilon posvátného roucha, který skrývá svaté relikvie nashromážděné sultánem Selimem I. po vítězství v Egyptě roku 1517. Sbírka obsahuje otisk nohy proroka Mohameda, jeho vous i zub. Objevíme tady i jeho plášť, korouhev, meče prvních čtyř chalífů a Prorokův dopis vůdci koptského lidu či relikvie z posvátného místa Kaaba v Mekce. Každopádně, toto místo dýchá snad nejvíce z celého paláce Topkapi legendami a duchem dávné historie. Případné dotazy „nevěřících psů“ na pravost relikvií doporučuji ponechat za poslední bránu paláce… Cestování v třídě Bussines Class je samo o sobě příjemné, neřku-li, když vás doprovází sama ředitelka Turkish Airlines pro Česko a Slovensko. Všechno je tip top a personál skáče ještě více, než má v náplni práce. Tohle není ironie, díky Fatmě za mnou docestovala má bunda z Antalye do Istanbulu. Ve snaze ohlídat veškeré a pro reportéra podstatné vybavení jsem nestačila myslet na zbytek osobních věcí. A tak milá bunda cestovala sólo beze mě. A musím říci, že docestovala bez úhony. Proto si dovoluji poděkovat Fatmě Yüceler za pochopení a trpělivost s roztržitými novináři.