Léta jsou horká a suchá v pobřežních oblastech, zejména směrem na jih, a chladná v hlavních horských pásmech, Alpách a Apeninách. Zimy jsou mírné v Římě a dále na jih, ale na severu mohou být i značně chladné, zvláště v nížinách Lombardie a oblasti Emilia-Romagna, kde bývá počasí v lednu velice mrazivé. Plánujete-li navštívit turisticky vyhledávané oblasti, především přímořská letoviska, vyhněte se cestě v červenci a v srpnu, kdy bývá počasí příliš horké a návaly lidí největší. Zejména v srpnu musíte očekávat přelidněná letoviska, protože v tomto měsíci jezdí Italové hromadně na dovolenou. Také v centrech nejznámějších historických měst, v Římě, Florencii a Benátkách, budete v létě potkávat davy turistů. Nejvhodnější dobou pro návštěvu Itálie je období od dubna do konce června nebo září a říjen, kdy je počasí velmi příjemné a počet turistů snesitelný. Mimo období letní sezony, tedy od května do září, jsou však dobré podmínky pro koupání pouze na jihu země. Regiony Piemont a Lombardie na severozápadě představují nejrozvinutější a nejkosmopolitnější části země a jejich správní střediska, Turín a Milán, jsou jejími nejbohatšími velkoměsty. Jižní oblasti obou těchto regionů jsou nížinaté a jednotvárná krajina zde není zvláště přitažlivá, ale jejich severním oblastem dodávají půvab Alpy, které poskytují vynikající podmínky pro lyžování a pěší turistiku. Také kraj kolem jezer v Lombardii představuje další turisticky vyhledávanou oblast. Malý pobřežní region Ligurie je odedávna známý jako Italská riviéra a každé léto bývá přeplněn mnoha turisty, kteří se rozhodli pro dovolenou na pláži. Přesto je Ligurie stále překrásným pásem pobřeží a její správní středisko Janov je rušný přístav s dlouholetou námořní tradicí. Nejvíce dramatických horských scenerií naleznete v malých severních regionech. V nejseverozápadnějším cípu Itálie se rozkládá dvojjazyčný region Valle d‘Aosta, na jehož území se nacházejí některá z nejčastěji navštěvovaných lyžařských středisek. Tento region je lemován nejvyššími vrcholky Alp — Matterhornem a Mont Blankem. Na severovýchodě leží další dvojjazyčný region, Tridentsko-Horní Adiže, kde je národnostní odlišnost nejmarkantnější. V tomto regionu začíná pás pohoří Dolomity, ve kterém můžete navštívit největší italský národní park Stelvio, zahrnující jedny z nejkrásnějších přírodních scenerií v celé Itálii. Dolomity zasahují také do sousedních regionů Benátsko a Furlandsko-julské Benátsko. Hlavní pozornost turistů je však soustředěna na jedinečné město Benátky, jehož historické památky jsou opravdu tak nádherné, jak se o nich traduje, počítejte ovšem s tím, že je nebudete obdivovat sami. Pokud se vám Benátky zdají příliš přelidněné, můžete zde navštívit další historická města — Veronu, Padovu a Vicenzu. Každé z nich vám může nabídnout mnoho zajímavého, přestože bývají často zastiňována svým oslnivým sousedem. Směrem na jih leží v srdci Itálie region Emilia-Romagna, který se stal centrem poválečného průmyslového rozvoje a životní úroveň jeho obyvatel je srovnatelná s úrovní v Piemontu a Lombardii. Je však také tradiční baštou italské levice. Jeho pobřeží mají v oblibě italští turisté a město Rimini patří mezi nejuvolněnější a nejmódnější italská přímořská letoviska a může se pochlubit bohatou klubovou scénou. Lépe však uděláte, pokud vynecháte pláže a zaměříte se na starobylá kulturní centra Ravennu, Parmu a správní středisko regionu Bolognu, jedno z nejrušnějších a historicky nejzajímavějších měst v Itálii, které však turisté často neprávem přehlížejí. Jižně od Marek se okolo nejvyššího apeninského masivu Gran Sasso d’Italia rozkládají regiony Abruzzy a Molise. Tyto od evropské pevniny dosti vzdálené kraje mají již poněkud jižanský charakter, obzvláště Molise, podobně jako Lazio na západě, chudý a občas zanedbávaný region, jehož zvrásněná krajina kontrastuje s pěstěnými, kultivovanými oblastmi ostatních centrálních regionů. Výjimečné postavení zaujímá v Laziu Řím, hlavní město Itálie, které přitahuje davy turistů. Nenáleží k severu ani k jihu, jeho obyvatelé jsou hrdí a stojí stranou rozmíšek mezi ostatními obyvateli země. Řím je úchvatné město, které se nepodobá žádnému jinému a v počtu historických památek překonává všechna ostatní italská města. Pravý jih začíná jižně od Lazia regionem Kampánie, nejjižnější oblastí navštěvovanou větším počtem turistů. Středisko regionu Neapol je nezapomenutelné město, které je duchovním centrem italského jihu. Nedaleko se nacházejí unikátní pozůstatky starověkých měst Pompejí a Herculanea a také nejkrásnější pás italského pobřeží v okolí města Amalfi. Basilicata a Kalábrie, pokrývající nárt a palec italské „boty“, jsou drsnější, ale přesto zajímavé regiony, které soustřeďují méně uměleckých památek, ale zato mají nádhernou krajinu a tiché, turistikou nepoznamenané pobřežní oblasti. Region Apulie, ležící v „podpatku“ Itálie, také nabízí nedoceněné krásy, především půvabnou krajinu na poloostrově Gargano, jižanský duch správního střediska Bari a nádheru originální barokní architektury města Lecce. Ostrov Sicílie si žije svým vlastním životem. Skrývá mnoho zajímavého, především nesmírně rozmanité, nádherné architektonické památky — od cenných pozůstatků kdysi slavných řeckých starověkých měst přes středověké stavby mísící vlivy byzantské, arabské a normanské až po osobité barokní budovy. Najdete zde rovněž krásná přímořská letoviska, mezi nimiž vynikají Taormina a Cefalů, a okouzlující horské scenérie. Pokud přijedete až sem na jih, budete blíže Africe než Milánu, jak poznáte na podnebí i místní kuchyni — na západě ostrova je kuskus součástí většiny jídel. Ostrov Sardinie je svou podstatou také vzdálený italské pevnině, zejména to platí o jeho dosud neobjeveném vnitrozemí, a nepochybně vás uspokojí návštěva zdejších krásných pláží, které patří k nejlepším v Itálii.