Dnes je sobota 20. dubna 2024., Svátek má Marcela
Počasí dnes 7°C Slabý déšť

Cukr pro cypřiše

Cukr pro cypřiše
zdroj: tisková zpráva

Cukr do muzea v Miškolci posílají cukrovarníci, po kilech ho nosí dospělí i děti. Proč? Mohou za to kmeny cypřišů staré osm milionů let. Nezkameněly, ani se nezměnily v uhlí. Jako zázrakem zůstaly dřevem.

Muzeum už získalo dvacet pět tun cukru. Potřebuje ho ale padesát tun. "Zjistili jsme kupodivu, že největší zásoby mají celníci. Byl zabaven při ilegálním pálení alkoholu," poznamenal s úsměvem doktor Veres László, ředitel miškolckého muzea Ottó Hermana. Právě sem byly totiž převezeny čtyři ze šestnácti cypřišů bahenních objevených náhodou v červenci letošního roku. Zachránit se podařilo ještě dalších osm. Zbylé čtyři se rozpadly. Uprostřed lignitu V povrchovém dole Bükkábrány, asi třicet kilometrů od Miškolce, dnes těží lignit americká soukromá společnost. Když se dělníci dostali při skrývce zeminy asi do hloubky šedesáti metrů, naštěstí si všimli, že ve zhruba šestimetrové vrstvě písku obnažují celé obří kmeny i s kořeny. Pomocí kompresorů se stlačeným vzduchem pak opatrně odkrývali pozůstatky jednoho někdejšího velikána (vysocí byli až sedmdesát metrů) za druhým. Pohled na černohnědé zbytky tyčící se uprostřed světlého písku byl úchvatný. Připomínal scénu pro natáčení sci-fi. Problémy ale přišly hned po odkrytí prvních stromů. Dřevo, chráněné miliony let stabilním prostředím zvlhčených písků, začalo na vzduchu vysychat a rozpadat se. Mohli jsme si ostatně sami nedávno vyzkoušet na odpadlém kousku na dvoře muzea v Miškolci, jak je křehké. Stačilo jen dotknout se, a v prstech zůstávala dřevěná drť. Hrozilo, že se stromy rozpadnou vědcům doslova přímo před očima. Dělníci je proto znovu začali zahrnovat vrstvičkou písku. "Muselo se postupovat opatrně a přitom rychle. Vedení dolu chtělo pokračovat v těžbě, i když si samozřejmě uvědomovalo, že jde o mimořádný nález," uvádí Veres László. Zabalené v igelitu Jak ale manipulovat s obry, kteří mají v průměru od 2,6 do 3,4 metru, jsou vysocí od dvou a půl do čtyř a půl metru a váží sedm až jedenáct tun? A přitom jsou křehcí jako skořápka vajíčka! Když se po prvním pokusu zvednout jeden z kmenů dřevo rozpadlo, ozvaly se hlasy, že by cypřiše měly zůstat na místě nálezu. Majitelé dolu ale chtěli pokračovat v těžbě. Ostatně provoz v dole i zdejší prostředí by cypřišům stejně nesvědčily a brzy by se asi rozpadly. Vědci tedy zpevnili povrch kůry injekcemi se speciální pryskyřicí a vyplnili větší duté prostory uvnitř. Kmeny s kořeny zabalili do igelitu a pěnové hmoty a opatrně vyzdvihli. Čtyři odvezla tři speciálně upravená vozidla do Miškolce do muzea, zbylé pak do muzea flóry a fauny v Ipolytarnóci. Akce stála čtrnáct milionů forintů a financovalo ji Ministerstvo pro ochranu životního prostředí a vodohospodářství. "Je to výjimečný nález. Až dosud byl totiž objeven jen jediný podobný exemplář cypřiše bahenního v Japonsku," uvedl doktor Laszló. Jak uvedl i hlavní geolog muzea Alfred Dulay, nález je unikátní tím, že se podařilo najít stromy přesně tak, jak kdysi rostly. Cypřiše byly kdysi součástí lužního třetihorního lesa, který se rozprostíral v bažinách kolem jezera kdysi pokrývajícího podstatnou část dnešního Maďarska. Zřejmě je pohřbila písečná bouře a postupně překrývaly další vrstvy půdy. Z vědeckého pohledu je tedy fakt, že se nepřeměnily na uhlí nebo kámen, skutečný unikát. A do cukru... Čtyři cypřiše teď leží v Miškolci ve speciálních dřevěných kontejnerech naplněných pískem z lignitového dolu. Svrchu je podle potřeby zavlažuje sprcha. A před vědci stojí důležitý úkol – cypřiše zakonzervovat tak, aby zůstaly v co nejpůvodnější podobě a konzervační látku by přitom bylo možné v budoucnu zase šetrně odstranit. Jen tak by bylo možné neporušené miliony let staré dřevo zkoumat i v budoucnu, kdy budou mít lidé bezpochyby k dispozici ještě jiné, lepší metody, než jaké známe my. Osm milionů let staré dřevo má současníkům rozhodně co říci o tom, co se kdysi na zemi dělo. Tím spíše, že tyto cypřiše obvykle rostly i dvě stě až tři sta let. Se zbytky, které se z cypřišů odlomily, teď vědci dělají pokusy, které mají ověřit správnost navržené konzervační metody. Hlavní roli v ní tedy nebudou hrát chemikálie, ale obyčejný cukr. Má dokonale nahradit celulózu a dřevo tím částečně získá ztracenou pružnost. Kmeny se začnou nejprve namáčet v pětiprocentním cukrovém roztoku, ten se bude postupně zahušťovat, dokud nebude cukrem přesycen. Do roztoku se přidají i látky, které mají zabránit rozmnožování plísní. Konzervace cypřišů tak bude podle expertů trvat zhruba tři až čtyři roky a vyžádá si miliony dolarů. Maďarská vláda spoléhá na pomoc dalších států. Nabídla ji už Itálie, Norsko, Dánsko a Švédsko. Speciální ocelové tanky na namáčení v cukrovém roztoku mají dodat finské firmy. Uvidí je i veřejnost O nalezené stromy je ve vědeckém světě mimořádný zájem. Vzorky už zkoumají vědci v laboratořích v Polsku a Německu. "Neustále se nám někdo ozývá ze zahraničí, zda bychom nemohli poskytnout kousek dřeva na zkoumání. Mohli bychom takhle stromy celé rozdat," usmívá se Veres László. Pracovníci muzea počítají s tím, že nález po zakonzervování představí veřejnosti. Před současnou budovou muzea by měla vyrůst průhledná kopule, která by zajistila co nejlepší prostředí pro cypřiše vystavené uvnitř. Expozice, umístěná pod úrovní ulice, by měla navodit atmosféru doby, ze které cypřiše bahenní pocházejí. Projekt kopule teď zpracovávají experti v Norsku.